sobota 21. prosince 2013

Never Lose Hope - 5.

*Jess*

"Hej lidi, co takhle si zahrát flašku?"
řekla zničehonic Sophie,
"Jako.. abysme se líp poznali."
doplnila.
"No to víš že jo! A zase skončim nahatá jako posledně!"
vybuchla jsem.
"Ale prosimtě. Tihle nejsou takový úchyláci jako Luke a Jimy,"
oznámila a vzala si další kousek pizzy.
Pokrčila jsem rameny a koukla na kluky.

"No.. já sem pro,"
řekl Niall.
"Já taky,"
přidali se postupně všichni.

"Pff.."
odfrkla jsem si.

po chvíli:
"Tak jo, sem na řadě!"
vykřikl Louis a roztočil flašku.
"Ale no tak! Já nechci,"
řekla jsem zoufale, když se zastavila a ukázala přímo na mě.
"Pravda nebo úkol?"
usmál se šibalsky Loui.
"Grr.. pravdu, ať nemusim nic dělat,"
mávla jsem rukou.
"Ok.. to si musíme promyslet."

"Loui! Loui!"
vykřikl Niall a něco mu zašeptal do ucha.
"Hmm.. ne, to je moc obyčejný,"
zavrtěl hlavou.

"Tak jo, asi to mám,"
řekl po chvíli.
"No?"
docela jsem se bála, co na mě vybalí, ale tuhle hru jsem stejně nikdy nehrála podle pravidel a dneska jsem s tím nehodlala začínat.
Kdyžtak budu prostě lhát.

"Kdyby sis měla vybrat jednoho z nás, kdo by to byl?"
 zeptal se tajemně.
"Jako.. vybrat, na koho hodim šutr?"
všichni se začali smát.
"Víš, jak to myslim,"
řekl s rukama složenýma na prsou.

"Pff.. já nevim. Nikoho,"
odpověděla jsem prostě.
"Tak to řeknu jinak. Prostě si někoho vybrat musíš,"
pozvedl obočí.

Ach jo. Takovýhle situace nenávidim.
Podívala jsem se na Sophie, protože ona odpověď moc dobře znala.
Jen pokrčila rameny a nechala mě v tom samotnou.

Podívala jsem se zvlášť na každého z nich, aby to vypadalo, že přemýšlím.

"Ale tak, co bude?"
ozval se Louis.
"Sklapni. Tobě taky trvalo půl hodiny, než si se vyžvejk s otázkou!"
štěkla jsem na něj.

Každopádně, dospěla jsem k závěru, že budu lhát a Zayna neřeknu.
Harryho taky ne, to bych Sophie neudělala.. možná.
Louis ani náhodou.
No a zbyl mi tu Niall a Liam.
Nastává těžké rozhodování.
"A-asi Liam,"
pokrčila jsem rameny.
Nialla jsem říct nechtěla, protože včera jsme si spolu celkem rozuměli, tak aby si nemyslel.

Ale když jsem viděla Liamovo pohled, začínala jsem litovat, že jsem nevybrala Louise nebo Harryho, u kterých mám jistotu, že mě nechtěj.

"Ok, jedem dál,"
řekla jsem rychle a roztočila flašku.

V tom začal Zaynovi zvonit mobil.
"Sorry,"
řekl otráveně a odešel kamsi za roh.

Teprve teď jsem si všimla, že flaška ukázala na Sophie.

Šibalsky jsem se na ní usmála.
"Hach! Tak tohle si vychutnám."

"Jééss.."
koukla na mě smutně Sophie.
"No tak co to bude? Pravda nebo úkol?"
"Já nevim.."
"Dělej. Tudle hovadinu sis vymyslela ty, tak nekecej."

Na chvíli se zamyslela.
"Ok, tak úkol,"
řekla nakonec.

"Dej mu pusu,"
ukázala jsem na Harryho,
"Ale pořádnou, ne jenom na tvář, jasný?"
doplnila jsem pro jistotu.

"Eh?"
hodila na mě vyděšený pohled.
"No dělej! Potřebuju na záchod!"
strčila jsem do ní.

"Jo, dělej. Potřebuje na záchod,"
zasmál se Harry.

Sophie se na něj nevinně podívala a bylo na ní vidět, že vůbec neví, co má dělat.
Musela jsem se tomu zasmát.

"Hele, timhle tempem tady budem ještě zejtra,"
řekla jsem.

Na to se Harry přisunul blíž a prostě Sophie políbil.

"Hurá!" zařvala jsem, "Kde tu máte ten záchod?" zeptala jsem se.
"Tam nahoře, první dveře vlevo,"
ukázal Niall na schody za námi.

Vyšla jsem do patra a chtěla vejít do zmíněných dveří, když v tom jsem ucítila kouř z cigarety.
Sakra práce, pomyslela jsem si.
Už od včerejška jsem neměla ani jednu, když jsem byla celou dobu se Sophie.

Vešla jsem do pokoje, ze kterého kouř vycházel.
Zayn tam stál u okna s cigaretou v ruce a vyděšeně se na mě podíval.

"Nemůžeš klepat sakra?"
řekl ne zrovna mile.
"Nemáš ještě jednu?"
koukla jsem na něj zoufale.

Hodil na mě nechápavý pohled, pak ale jen pokrčil rameny a jednu mi podal.

"Děkuju, děkuju, děkuju.."
"No jo."

Opřela jsem se o stěnu a užívala si ten skvělý pocit.

"Nevěděla jsem, že kouříš,"
nadhodila jsem.
"Tak teď už to víš."

"Hele, co ti je. Seš ňákej nabručenej,"
strčila jsem do něj.
"No jo no,"
prohodil s nezájmem.

"A kdo ti volal?"
zajímalo mě.
"Nikdo."

Ok. Na tohle jsem fakt neměla náladu.
Cigareta byla za chvilku pryč a tak jsem prostě odešla.
Ať se tam udáví s tou svojí nedostupností.


Btw:
Tak další díl je na světě! Vim, naproto nezáživnej a 
nudnej díl, nic se tam neděje. A ta flaška,
jako pardon, vim že je to kýčovitý,
ale mě prostě nic lepšího
nenapadlo. Doufám,
že se líbí!
*Wee*





3 komentáře:

  1. Já vim, že si mi docela dlouho říkala, ať se sem podívám a taky, že jsem se sem podívala po tak dlouhý době.
    Ale protože by byla škoda, kdyby si se na to vykašlala, tak vám to musím hodně pochválit.
    Tenhle blog má vynikající styl, je vidět ta hromada práce, co jste si s ním daly - ty texty písniček s mp3 - a celkově.
    Tvůj příběh je zatím opravdu bomba, moc se mi líbí, jak to doplňuješ skvěle vybranýma obrázkama, a i jak krásně, vtipně, zábavně, čtivě - a já nevím, co všechno - píšeš tenhle příběh.
    To, co dělají ty posravy ( to jsem omylem napsala) postavy a jak se "odvíjí ten jejich osud" je úžasně zvolený, i to napárování.
    Prostě s tvým talentem, tou češtinou (za sloh by si dostala podtrženejch jedniček tolik, že by si strčila do kapsy co se týče řádků i Adama, a to už je fakt, co říct), by si ten příběh a to všechno nemohla pokazit a ani ukončit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bože Dany! :D Taková slohovka :D Ale děkujůůůů :)) Fakt nehorázně mooc:)*

      Vymazat
    2. Já jsem ti to sem napsat musela. Snad alespoň nějaká motivace do další úžasný práce :)*

      Vymazat