Dali jsme si věci do hotelu a šli se projít .
"Tak kam půjdeme?" zeptal se Dawe.
"Nejdřív do toho muzea." řekla jsem a ukázala na budovu naproti nám. Běželi jsme dovnitř.
"Juhu, Jack Sparrow" vykřikla sem a běžela si stoupnout vedle figuríny. Z kabelky sem vytáhla flašku rumu, kterou jsem měla dát Paulovi, od mého táty, opřela se o Jacka.Dawe se začal smát, až z toho spadl na sedačku mezi Beatles. Z toho už sem pak nemohla ani já, vzala mu foťák a vyfotila ho.
"Hééy, fotograf jsem já" smál se Dawe.
"Tak si pro něj pojď." řekla jsem a začala utíkat. Dawe běžel za mnou a já měla co dělat, aby mě nechytil. Běžela jsem za roh a schovala se za Einsteina. Dawe běžel dál. Zatočila jsem zpátky.
"Tady ty losere!!" zakřičela sem a běžela dál.Jenže Dawe to nějak oběhl a chytl mě.
"A mám tě!!" zakřičel a držel mě kolem pasu. Koukala jsem mu do očí a on mě. A pak se to stalo. Naše ústa se k sobě pomalu přibližovala a já věděla, že z tohohle kamarádství bude něco víc.
"Em, ... já.... promiň, já..."
"To nic. To je moje vina."
"Ne, není. Já..no"
"co?"
"Ctěl sem ti říct, že tě mám moc rád.
"co?"
"Ctěl sem ti říct, že tě mám moc rád.
"To, já tobě taky Dawe. "
"Ale ne jenom jako kamarádku. prostě... miluju tě"
"Ale ne jenom jako kamarádku. prostě... miluju tě"
"Já tebe taky." šokující přiznání po 18 letech. On mě taky miluje! Šli jsme na London eye. Už byla tma a Vyhlídka na město v noci byla úžasná. až romantická. Pak jsme šli do hotelu. Kufry jsme nechali za dveřmi, a tak jsme si ani neprohlédli náš pokoj. Super. Velká koupelna s vanou, hezká kuchyň, a jedna postel. Takhle to bylo skoro vždycky. Ale s Dawem sem v jedný posteli spala už od děctví, takže nic nového.
Lehli jsme si na postel. Koukali jsme na sebe, až jsme usnuli.
*Další sen
"Hurá za one direction!!" vzala jsem si svoje červený conversky, červenou snapku, červenou mikinu, modrý rifle a bílý tílko, protože nehodlam vypadat jako nějaká zaprdlá ženská v kostýmku a šla ven, kde už čekal Dawe.
"Wááu, sekne ti to." řekl Dawe a nespouštěl ze mě oči.
"Díky." usmála jsem se.
A tak jsme vyjeli. Akorád jsme měli
menší problém s tim, aby nás pustili dovnitř. Museli jsme projít velmi
dlouhou kontrolou. Já sem šla první.
"Madam, co ta flaška rumu? Alkohol tu pít nesmíte a v takovim množství." upozorňoval mě chlápek z ochranky když mi prohledával batoh.
"To neni moje. To je dárek od táty pro Paula. Co ste si myslel? Ze je to moje? Takovej vožrala nejsem!"řekla jsem a předstírala dotčeného člověka. Já hlavě místo rumu radší vodku.
Pak jsem seděla na zemi a čekala
až pustí Dawea.
"Hurá " pronesla jsem asi po čtrvt hodiny, když konečně pustili i Dawea. Zvedla jsem se ze země a šli jsme.
"Ahoj, ty budeš Emily a tohle bude Dawe, že ano?" přivítal nás Paul.
"Jo, to jsme my. A Paule, taťka ti posílá flašku rumu." usmála jsem se.
"Áa, tvůj táta ví, co je to pořádné pití." při týhle větě jsem si vzpoměla na sebe a Jacka Sparrowa v tom muzeu a Dawe pravděpodobně taky, protože jsme se oba začali smát.
"Ehm... tak pojďte vy dva" řekl Paul, který náš výbuch smíchu nechápal. Odvedl nás do obýváku a zavolal kluky:"Kluci, už je tady ta zlá pani"
"Zlá pani??!" podívala jsem se na Paula.
"Ano, když kluci slyšeli, že je příjde skontrolovat dcera našeho sponzora, představili si starší ženu v kostýmku a tak tě pojmenovali zlou pani." usmál se. To už kluci sebíhali schody. První běžel Louis, který se zastavil uprostřed schodů.
"Kluci, to není zlá pani v kostýmku. Wááu." díval s na mě a nemohl věřit tomu, že před nim nestojí hnusná ženská v kostýmku. To už byli dole všichni. Louis, Zayn, Harry, Liam i Niall. Niall, který byl naživo mnohem hezčí než jsem si myslela...
