*Niki*
"Jupííííí!!!" zařvala jsem za celý bar, ale nikdo si mě kupodivu nevšímal, koneckonců tu bylo asi dost opilých lidí, kteří takhle řvali v jednom kuse. Podívala jsem se na Joshe, který evidentně vůbec nic nechápal, jak by taky mohl?
"A proč ne?" zeptal se po chvíli.
"Protože... prostě proto," řekla jsem a vydala se za nosem. Neměla jsem tušení, kam jdu, ale hlavní bylo, že dál od něj. Ještě jsem se podívala na ty dva a musela jsem se usmát. Viki se konečně splnil sen, Lili tancuje se svym snem, ale já? Já si tu utíkám opilá před klukem, kterýho nenávidim a který je asi jediný, co mě teď chce. Začala se mi motat hlava, asi jsem toho neměla tolik vypít. A sakra, do koho jsem to narazila? No to si děláte srandu, že tu přede mnou stojí Niall Horan?! TEN Niall Horan z One direction?!
"Promiň," dostala jsem ze sebe.
"To je dobrý," řekl a usmál se na mě. V tom mi to došlo. Musím být asi fakt hódně nalitá. Jo jasně. Kde by se tu asi tak vzal, hm? A ještě si na mě mluví česky. Pffíí. Najednou se mi nějak zamotaly nohy a já spadla přímo na něj. Podívala jsem se mu do očí, byly tak krásně modrý, to musí být Niall.
"Vy... vyfotíš se se mnou?" zeptala jsem se. Nechápavě se na mě podíval, ale nakonec přikývl. Vytáhla jsem z kapsy mobil a vyfotila nás. Tak, teď už jsem se opravdu neudržela a spadla tak šikovně, že jsem se hlavou bouchla o stůl. A to je všechno, co si z té noci pamanuju.
"Niki, no ták. Vstávej, prosím. Nenuť mě zase panikařit," uslyšela jsem Vikiin hlas a otevřela oči.
"Jupí! Už je vzhůru!" zařvala Lili a já se chytla za hlavu. Byla to strašná bolest, myslela jsem, že mi vybouchne hlava.
"Jáu!" zašeptala jsem a vrhla na Lili vražedný pohled.
"Promiň," koukla na mě tím jejím šťěněčím pohledem, kterému nikdy neodolám. Najednou jsem zpozorovala něco, lépe řečeno někoho, kdo sem nepatří.
"Miku?" nechápala jsem.
"No.. ehm.. tady Mike.. ti uvařil snídani! Hele!" Viki mi položila na klín tác s pomerančovým džusem a palačinkama politýma čokoládou a všude okolo jahody a mňamka, moje oblíbené jídlo.
"Líbí?" zeptal se Mike, "Mimochodem, já jsem Mike," podal mi ruku.
"Vždyť já vim, tadyta o tobě básnila ve dne v noci," ukázala jsem na Viki, která na mě vrhla vražedný pohled, "Všechny jsme museli poslouchat, jak seš dokonalej a že máš nádherný oči a že ses na ní neska usmál! No to byla vždycky událost," chtěla jsem pokračovat, ale Viki mi skočila do řeči.
"No dobrý, dobrý to stačí, jo?!" Zařvala to tak nahlas, že mě zase rozbolela hlava, určitě to ten hajzl udělal schválně. Mike se na ní podíval a šibalsky se usmál. Viki samozdřejmě hned zčervenala a taky se usmála, ovšem naprosto nenormálně, docela se divim, že nezačala ječet.
"A co tu vůbec děláte? Viki tu přece nebydlí," došlo mi.
"Teď už jo," pronesla hrdě Viki, "včera, jak ses praštila do hlavy, sme tě odvezli domů, mimochodem už asi umim řídít! Všichni přežili! No a cestou sem si vyzvedla věci u našich a vualá! Ten prázdnej pokoj támhle už neni prázdnej," ukázala na dveře od pokoje, který jsme jí s Lili nechali, dokud neodmaturuje, protože dřív jí to rodiče nedovolili. V tom jsem si vzpoměla, co se stalo večer.
"Holky, kde mam mobil?!" vykřikla jsem.
"Tady," Lili mi ho podala a já hned začala hledat onu fotku. Hned, jak jsem jí našla musela jsem se začít smát. Já byla vážně hóóóódně opilá, ten údajný Niall byl Vikiin spolužák Kuba, který mu jenom tak mimochodem nebyl ale ani v nejmenším podobnej. Všichni na mě nechápavě koukali, tak jsem jim to vysvětlila. Samozdřejmě, jsme se pak smáli všichni. "No lidi, já se du osprchovat," řekla Viki a vydala se směrem ke koupelně.
"Můžu s tebou?" kouknul na ní Mike.
"Ne," Viki na něj vyplázla jazyk a zmizela za dveřmi koupelny.
"Takže.. vy spolu chodíte?" zeptala jsem se, zatímco jsem se ládovala těma nejlepšíma palačinkama na světě.
"No... já nevim," pokrčil rameny. Já s Lili jsme se na něj nechápavě podívali.
Žádné komentáře:
Okomentovat